James Theodor Falconer

■ Jeho nejlepším přítelem je král Jindřich, kterému při jednom z lovů zachránil život.

■ Mezi jeho záliby patří všechno možné - od literatury a poezie přes geografii a biologii až po boj a lov. Všestrannost mu tedy nechybí, avšak stále se spory snaží řešit spíše tou diplomatickou cestou.

■ Nemá téměř žádné jizvy ani žádné jiné značky kromě jedné od loveckého nože v levé dlani od doby, kdy se jako dítě učil kuchat zvířata a nůž mu sjel a celkem ošklivě ho pořezal.

Neskonalý gentleman, miláček ženských srdcí a také zatvrzelý tvrdohlavec. Vzorem mu je jeho otec, k němuž vzhlíží. Sic ho obdivuje a málokdy by se vzepřel jeho přáním a rozkazům, je tu jedna záležitost, v níž si nechce dát říct - sňatek. Dávno je ve věku, kdy by bylo vhodné, aby pojal za manželku nějakou dobře postavenou šlechtičnu, počal s ní dítě a přispěl tím k dobrému jménu Falconerů, jenže... Co si budeme, Jaime je těžký romantik a city jsou pro něj velmi důležité. Dokonce natolik, že je ochoten se vzepřít otci a klidně i králi. To druhé snad nebude třeba vzhledem k tomu, že nově korunovaný král Jindřich je jeho přítelem z dětství a nenapadlo by ho hned hnát do chomoutu, jakmile k tomu získal pravomoc. Ne že by manželku nechtěl, ostatně ženám u dvoru se dvoří poměrně často a mnohým se z jeho nevinného a nepolíbeného úsměvu podlamují kolena, jen... Chce, aby sňatek chtěli oba dva.
Vesměs světu ukazuje střídavě dvě tváře. Ta první patří spořádanému synu vévody, který studuje historii, přírodopis a zeměpis a po nocích maluje a kreslí, a ta druhá... Tu ukazuje především Jindřichovi, ta je totiž tou, která je o něco uvolněnější a nevázanější. Tehdy si dovoluje pít alkohol, vyrážet na lov a sem tam i navštívit nějakou tu slečnu. Baví ho to, jen není jedním z těch, kdo by se takto chovali sami od sebe, většinou potřebuje popostrčit a jakmile k tomu dojde, stojí to za to. Obvykle to bývá on, kdo se jakožto ten starší pokouší krále alespoň trochu mírnit a nijak mu nevadí podřizovat se jeho... majestátu, poněvadž ví, že kdyby to neudělal, akorát by ho rozzlobil, a to mu za to nestojí. Navíc, vzato kolem a kolem, sám není kdovíjak rozumný, byť se o to snaží, aby mohl být otec hrdý a aby si jednoho dne také vysloužil titul a lepší postavení. Je dost sečtělý a někteří méně mozkově obdaření vrstevníci si ho kolikrát dobírají, že má hlavu v oblacích a že ta jeho sladká slůvka ho v bitvě či na turnaji neochrání. Docela jim vytřel zrak, když ho král pasoval na rytíře a projevil se jako schopný bojovník. Tvářit se slabě a neschopně je součástí jeho taktiky - nechá se podcenit a následně obratně udeří. Ještě ovšem potrvá, než se to naučí i v rámci politiky - pokud vůbec. Určitá naivita mu zůstává - ještě stále se nenaučil všemu, co bude potřebovat, bude-li chtít jednou zaujmout otcovo místo. V každém se pokouší vidět hlavně to dobré a je ochoten dát druhou šanci, pokud se ukáže jako oprávněná. Třetí, čtvrté a další šance už nedává, nikdy. Současně však razí názor, že zrádce zůstane zrádcem, i kdyby se třeba na hlavu postavil. Těm, kdo jsou ochotni zradit své přátele, rodinu a korunu pro trochu zlata a vlivu, nedůvěřuje a ani důvěřovat nebude. Pro něj jsou tyto věci tím nejdůležitějším a je také jednou z těch výjimek, které vyloženě neprahnou po penězích a politické moci proto, aby je jednoduše měli, jako spíš proto, že chce uctít svůj rod a přinést mu slávu. Tedy, takto to bude více vnímat, až bude starší, momentálně si tím ještě tolik hlavu nezatěžuje a chová se podle toho spíše podvědomě.

Dnešní vévoda z Buckinghamu, William Falconer, nebyl vždy tím důstojným mužem a James je toho živoucím důkazem. Tu se tak stalo, že se zapletl s dcerou barona a ona otěhotněla. V době, kdy se na to přišlo, by jí andělíčkářka už sotva pomohla, a tak se William rozhodl zachránit ji i její rodinu od potupy a vzal si ji. Bohužel zemřela několik dní po porodu na sepsi a přežil jen chlapeček, jehož pojmenovali James. Ten měl před sebou docela pěkné vyhlídky. Jeho otec měl dobré jméno a pomaličku si začínal hledat své cestičky u dvora. Jaime ho pozoroval a učil se a popravdě? Jakoby z oka vypadl mladšímu já svého otce. Až na ty ženské. Více než o politické kličky se zajímal o meč a koně a jen, co byl dostatečně starý, také o lov. Zvířata ho vždycky fascinovala, lovil je a maloval, a především je choval v úctě spolu s přírodou. Není sice zrovna mohutně postavený, tudíž mu chvíli trvalo, než vůbec uzvedl meč a byl s to s ním provést výpad, nicméně jakmile povyrostl a zesílil, projevila se jeho fyzická mrštnost a rychlost, díky nimž je i dnes schopen porážet bojovníky daleko větší a silnější, než je on sám. Už tehdy si čas od času něco načrtl, jenže to otec viděl nerad, chtěl za syna silného muže a vedl ho ke vzdělání. Nějaké čmrkání na pergamen a plátno příliš neoceňoval, jelikož přeci existují důležitější věci.
Jak roky plynuly, William se dostával daleko blíže a blíže ke koruně, a tak se stalo, že se na jednom z lovů seznámil Jaime s princem Jindřichem, jehož starší bratr před několika lety zemřel, tudíž se z něj stal nástupník trůnu. Mladý Falconer padl princi do oka - byl v lovu zkušenější a o pár let starší, takže se skvěle hodil na jeho společníka. Od té doby si ho Jindřich na lov téměř pokaždé vyžádal a netrvalo dlouho a začal ho se sebou tahat i na svá noční dobrodružství. Co na tom, že je budoucím králem, k tomu přeci nemusí ještě hezkých pár let dojít, bude-li mu štěstěna přát. Co čert nechtěl, na jednom z lovů se ocitl v přímém ohrožení života a nebýt toho, že ho James zachránil, byl by po smrti a trůn už podruhé bez dědice. Naháněli divokého kance, kterého se jim povedlo poranit, a tím rozzuřit do nepříčetnosti, nu a když se v posledním sebevražedném pokusu otočil a rozběhl přímo proti nim, narazil přímo do Jindřichova koně, který se vzepjal a shodil chlapce na zem. Buď by ho ušlapal vyděšený kůň nebo nabodl na kly kanec. K tomu nedošlo jen díky tomu, že se Jaimemu povedlo zachovat ledový klid a vytáhnout ho k sobě na koně a klidit se z cesty, kde už je zaštítil zbytek družiny. Za tento kousek byl Jindřichovým otcem pasován na rytíře a přátelství mezi ním a princem se ještě utvrdilo.

 
■ I N V E N T Á Ř ■
Zatím nic zajímavého.
 
■ Z N Á M É  P O S T A V Y ■
William Falconer: Otec, vzor, autorita. Ne vždy si plně rozumí, ale nemůže být pochyb o tom, že se mají rádi.

Jindřich: Nejlepší přítel, kterého se Jaime snaží trochu mírnit v jeho... výstřelcích, nicméně jejich vliv je vzájemný, a tak ani James není úplně zlatíčko.